Pokud v uplynulý pátek byly pouze dvě možnosti, jak se vyhnout tropickému horku – tedy zalézt do sklepa nebo jít na koupaliště. Kdo šel na klíšské koupaliště v Ústí a byl poněkud útlocitné povahy, moc se nevykoupal.

Místo, aby si užili chladivé vody v bazénu, museli odejít, protože lidé, kterým říkáme „nepřizpůsobiví“, byť je v soukromí nazýváme jinak, ukázali, co to je demokracie. Tak, jak přišli z autobusové zastávky na klíšské koupaliště, plácli s sebou do bazénu, bez ohledu na to, zda měli plátěné kalhoty hodně krátké,či kratší než tříčtvrteční. Řada lidí také s vytřeštěnými očima hleděla na ženštinu, která s sebou do bazénu s heknutím plácla oblečená v šatech!

Prý u bazénu byl mladík a mladice, podle jejichž ustrojení by se zdálo, že šlo o plavčíky, ale plavčíci to jistě nebyli, protože který plavčík by dovolil takové prasárny, jako v oblečení skákat do bazénu. Jak dlouho si je ještě necháme líbit?

Jaroslav Doubrava